Management hospodaření s vodou

Management hospodaření s vodou

v minulosti Čech, Moravy a Slezska

V současné době výrazných klimatických změn jsem svědky ohrožení lidstva úbytkem vody s nastupujícím suchem na straně jedné a lokálních záplav v důsledku prudkých a nárazových regionálních srážek na straně druhé. Tyto jevy jsou pro nás dostatečným důkazem toho, jak málo jsme na tyto události připraveni, a jak nedostatečná jsou dosavadní vodohospodářská opatření zaměřená proti těmto negativním jevům. Přitom vhodné hospodaření s vodou jako s jednou z hlavních strategických a životodárných komodit patří ke klíčovým strategiím pro přežití lidského rodu a podle toho bychom se k němu měli postavit. Položme si otázku, zda jsou z minulosti (od pravěku po středověk) známa a doložena opatření proti nekontrolované ztrátě vody? Získáme velice plastickou pozitivní odpověď (mj. celá řada studní a cisteren, kanály, akvadukty, na středověkých osadách: plužina a remízky v ní, systém polností – uspořádání polí, způsob orby, hráze, rybníky, retenční nádrže, přehrady, systémy zavlažování, vodní mlýny atd.). Předložený projekt se tak snaží zmapovat a vyhodnotit otázku přístupu a hospodaření s vodou v minulosti jako návod a zdroj poučení pro současnost a hlavně budoucnost. Modely řešení krizové situace lze aplikovat na příkladu jednoho území (ČR), ale s možnostmi využití i pro jiné oblasti, a to i ve světovém měřítku. Předmětem první etapy dalekosáhlého záměru řešení problematiky pravěkého a protohistorického managementu hospodaření s vodou se stanou ty svým způsobem nejjednodušší a nejstarší formy: studny a cisterny, doložené bohatě archeologickými výzkumy a k nim škála disponibilních dat, mnohdy ještě nepublikovaných.

Studny a cisterny náleží k jedné z forem lokálního zadržování, využívání a zásobování vodou ze strany předchozích společenských komunit. Překvapivě rozmanité výsledky datování několika vodohospodářských zařízení z nových výzkumů (Velim, Uničov, Pravčice a nejnověji studny odryté v rámci záchranného výzkumu při stavbě dálnice D 35: od neolitu po 8. stol. n. l.) se stanou podnětem projektu, který se bude zabývat managementem hospodaření s vodou v pravěku a středověku na území ČR. Vedle zmíněných by se odborně zpracovaly další podobné objekty (výběrově) z celého území republiky s různou typologicko-chronologickou skladbou rozloženou do více období pravěku a středověku. Řešit se bude otázka absence/prezence studní/cisteren na sídlištích (nížinných, výšinných, hradech apod.) a způsoby zajišťování vody na těchto lokalitách, jejich alokace (svah, vzdálenost od pramene/vodního toku, výška hladiny spodní vody), technologie, typologie, terminologie, datování, traseologie, resp. technomorfologie, ale také rekonstrukce přírodního prostředí na základě obsahů studní a rozboru příslušných sídelních jednotek. Volba přírodovědných analýz je závislá na charakteru sedimentů z výplní těchto objektů (makro, mikro z plavení sedimentu). Dalším cílem projektu bude absolutní datování (dendrochronologie a radiokarbonové datování), zpracování a odborné vyhodnocení příslušných nálezových kontextů, hydrologické podmínky a modelování, environment a paleoekologické rekonstrukční modely krajiny, klima a klimatické změny, „domestikace vody“ a otázka zvládnutí dostatečného zásobování vodou (statisticko-matematické modely), alokace příslušných sídlišť (Ostrov, Kobylnice, Prašovice), včetně nedestruktivní geofyzikální prospekce nalezišť s potenciálem dalšího výskytu studní/cisteren (Mohelnice, Velim, Brno-Lískovec atd.) a příp. 3D rekonstrukce objektů. Veškeré údaje a výsledky budou zapracovány do komplexní databáze těchto vodohospodářských objektů, která se bude porovnávat s výsledky výzkumu v okolních zemích. Další vodohospodářská zařízení a různé formy zadržování vody v krajině (kanály, nádrže, akvadukty, mokřady, tůně, rybníky atd.) se stanou předmětem navazujícího projektu.

Neolitická studna kultury s lineární keramikou odkrytá na lokalitě Ostrov ve východních Čechách.

Detail dřevěné konstrukce studny z Ostrova po preparaci.