20 Srp Traseologie na kostěných artefaktech
Traseologie (neboli mikroskopická analýza pracovních stop) je archeologická metoda, která pomocí mikroskopu zkoumá povrch nástrojů (kamenných i kostěných) a hledá charakteristické stopy používání, poškození nebo rezidua umožňující určit způsob použití/funkci nástroje. Česká terminologie není ustálena a odpovídají anglickým synonymům: use-wear analysis, microwear analysis, traceology atd.
Traseologie jako archeologická metoda pomocí mikroskopické analýzy pracovních stop (lesků, striací a poškození hran) a reziduí na povrchu nástrojů umožňuje interpretaci pravděpodobné funkce či způsob používání nástroje.
Předmětem zkoumání jsou modifikace povrchu nástroje (tzv. pracovní stopy), které vznikají při mechanicko-chemické interakci mezi nástrojem a opracovávaným materiálem. Dále to jsou zákonitosti související s mechanismem vzniku a rozvojem pracovních stop na různých surovinách použitých pro výrobu nástroje, vznikem postdepozičních modifikací povrchu zkoumaných nástrojů, ovlivněním/dochováním pracovních stop a residuí v různém prostředí, odlišnost a odlišitelnost pracovních stop jednotlivých opracovávaných materiálů.
Experiment je nedílnou součástí traseologie. Experimentálně získané pracovní stopy mohou pomoci při interpretaci stop nalezených na archeologických nástrojích, ale nemohou převážně sloužit jako identifikace opracovávaného materiálu.
Garantem traseologických analýz prováděných na kostěných artefaktech je v rámci centra ERCA RNDr. Miriam Nývltová Fišáková, Ph.D.
Parohový kopáč se stopami používání. Foto: M. Nývltová Fišáková.