Vývoj a změny paleoklimatu

Vývoj a změny paleoklimatu

jako jednoho z faktorů ovlivňujících vzorce chování a adaptability lidské společnosti

Na základě dosavadního portfolia získaných paleoenvironmentálních multi-proxy dat z archeologických kontextů a jejich vyhodnocení se ukazuje, že důsledkem mnoha kulturně historických změn ve vývoji lidstva nejsou vždy jen transformace a pnutí nebo kontradikce uvnitř lidských společenství, ale že za těmito mnohdy radikálními změnami ve vzorcích lidského chování a adaptability stojí často reakce člověka na vnější podněty ve formě změn přírodního prostředí, zejména klimatu (výkyvy nebo trvalejší změny), ale také proměn vodního režimu, vyčerpání zdrojů, surovin atd. Příznačné přitom je, že se tyto změny, v archeologii spojované s nástupem nových historických epoch, odehrávají hlavně v době nastupujících nebo probíhajících paleoekologických zlomů. Jsme schopni je vysledovat právě v době přerodu prehistorických etap vývoje jakými jsou přelomová období: střední paleolit/mladý paleolit, pozdní paleolit/mezolit, mezolit/neolit, neolit/eneolit a eneolit/doba bronzová. Klíčovými tématy projektu jsou sledování a testování vývoje a změn klimatu s jeho dopady na chování a přizpůsobování se lidské společnosti, strategie získávání surovinových zdrojů, subsistenční systémy a technologie (technogeneze, technogenetické spirály, impakt technologického vývoje), symboly a struktury, limity, proměny, příčiny a důsledky lidského jednání jako odraz změn vnějšího světa (přírodního prostředí), jemuž dominuje právě klima.

Projekt si klade za cíl ověřit, zda je hypotéza zásadního vlivu změn klimatu na lidská společenství ve vybraných regionech střední Evropy opravdu platná, příp. v jakých formách, modelech, strukturách či podobách a zda zde existují zásadní regionální odlišnosti. To vše na základě sběru, hodnocení a interpretace co nejširšího množství multi-proxy dat ze stávajícího i budoucího moderně vedeného multidisciplinárního výzkumu vybraných lokalit. Získáním sérií spolehlivých proxy dat a jejich záznamu (izotopy uhlík, dusík, oxygen, stroncium, archeobotanická, paleoenvironmentální a archeogenetická data, absolutní chronologie) na lokalitách závěru jedné a nástupu druhé epochy se projekt snaží prokazovat klimatické a další environmentální změny v kontextu forem a obměn sídelních a funerálních areálů, stratigrafických jednotek, sídelní strategie atp. a v návaznosti na to se zabývat subsistenčními strategiemi a systémy hospodaření, to vše na časové ose a na pozadí nadstavbových jevů v hmotné archeologické kultuře. Výsledkem bude testování a stanovování hypotetických modelů paradigmat zákonitostí vývoje pravěké společnosti. Zkoumána budou právě ona přelomová období, jako je např. nástup mladého paleolitu s jeho technologickými inovacemi a rozvojem estetického cítění a duchovního života, přechod od paleolitu k mezolitu a reakce lidské společnosti na změnu klimatu a životního prostředí v souvislosti s nástupem holocénu, přechod lovecko-sběračské společnosti ve stabilizované zemědělství se všemi projevy neolitizace, transformace na přelomu neolit/eneolit nebo eneolit/doba bronzová. Pouze podrobný a komplexní výzkum zvolených období může poskytnout dostatečně široké spektrum nejen samotných multi-proxy dat, ale také možnosti jejich interpretace a vysvětlení v dostatečné kvalitě a množství, kdy se jejich výsledky povedou k získání co možná nejplastičtějšího obrazu zkoumaných jevů a poskytnou záruku maximálního možného stupně objektivity pro jejich správná vyhodnocení.

Výsledky projektu umožní zdokumentovat míru vlivu změn klimatu a životního prostředí na lidskou společnost v pravěku střední Evropy, což umožní srovnání s okolními oblastmi. Výstupem budou jak odborné publikace ve vědeckých časopisech, tak i prezentace této tématiky laické veřejnosti v podobě výstavy a cyklu přednášek pro veřejnost. Porozumění principům vzájemného ovlivňování klimatu, životního prostředí a lidské společnosti je vzhledem k aktuálně probíhajícím klimatickým změnám jedním z klíčových vědeckých témat.

Archeologický výzkum lokality Želeč v areálu ondratické štěrkovny na střední Moravě. Zde nalezená ohniště a štípaná industrie byly datovány do období počátku mladého paleolitu (přibližně 43 000 BP cal). Foto: O. Mlejnek.

Fotografie nástrojů nalezených při archeologickém výzkumu lokality Městec/Ostrov poblíž železniční stanice Uhersko ve východních Čechách. Nálezy byly na základě radiokarbonového datování zde nalezených uhlíků datovány na počátek mezolitu (preboreál, 11 250 BP cal). A – otupené čepelky, b – rydla, c – škrabadla, d – retušované trojúhelníky. Foto: M. Kršková.