Technologicko-typologická analýza štípané industrie

Technologicko-typologická analýza štípané industrie

Už od roku 1865, kdy britský starožitník John Lubbock ve svém díle Pre-historic Times rozdělil dobu kamennou na starší paleolit a mladší neolit (Lubbock 1865), je štípaná industrie považována za jeden z klíčových pramenů hmotné kultury, který nám umožňuje lépe porozumět dávno zaniklým pravěkým kulturám. Štípaná industrie se objevuje od počátků lidstva až po dobu bronzovou a teprve až nástup železa plně nahradil dříve běžně používané kamenné nástroje. Klíčovým, a na mnoha lokalitách i jediným, zdrojem informací je ale kamenná štípaná industrie zejména v období paleolitu a mezolitu. Proto zejména odborníci zaměřující svůj zájem na tato období postupně vyvinuli a zdokonalili metody popisu a studia štípané industrie, a to jak z hlediska její výroby (technologie), popisu vzhledu nástrojů (typologie), tak i jejich funkce (traseologie).

Počátky analýzy kamenné štípané industrie můžeme hledat zejména ve Francii v dílech oborníků, jako byli například Édouard Lartet, Gabriel de Mortillet, Édouard Piette, Émile Cartailhac, Denis Peyrony, nebo Henry Breuil, který byl současníkem asi nejznámějšího moravského paleolitika Karla Absolona. První ucelený a dodnes v zásadě platný typologický systém ale sestavili až po druhé světové válce další francouzský archeolog François Bordes pro starý a střední paleolit (1961) a Denise Sonneville-Bordes s Jean Perrotem pro mladý paleolit (1954; 1955; 1956a; 1956b). Tento typologický systém vypracovaný na základě francouzských lokalit potom přeložil do češtiny a upravil pro potřeby moravského pavlovienu Bohuslav Klíma (1956). Vypracování těchto typologických systémů dále umožnilo statistické zpracování početnějších souborů štípané industrie. Tento v zásadě dosud platný typologický systém poté různí autoři upravovali pro jednotlivá období a území. Jako příklad můžeme uvést práci S. K. Kozłowského věnovanou evropským mezolitickým mikrolitům (Kozłowski 1980), nebo Inny Mateiciucové, zaměřenou na štípanou industrii starého neolitu v na Moravě a v Dolních Rakousích (Mateiciucová 2008). S otázkou typologického spektra nástrojů a technologie výroby štípané industrie se ale musí vyrovnat většina prací zaměřená na studium štípané industrie z různých lokalit a regionů. Manuály, skripta a učebnice vydávané od té doby v různých jazycích poskytují základní informace týkající se popisu kamenné štípané industrie, technologie její výroby, používaných kamenných surovin, typologie nástrojů a někdy i traseologie a způsobů používání kamenných artefaktů. Z anglicky psané literatury se jedná zejména o manuál Williama Andefského Jr. (2005) a dále o práci George H. Odella (2003), případně starší práci Hallama L. Moviuse, Jr. et al. (1968). Z německy psaných publikací je možné jmenovat sborník Steinartefakte editovaný Haraldem Flossem (2012) a ve francouzštině například práci Technologie de la pierre taillée (Inizan et al., 1995), která byla přeložena také do angličtiny (Inizan et al., 1999). V češtině je podobných prací bohužel poskrovnu. Zmínit je možné snad jen kamenným artefaktům věnovaný díl Archeologického slovníku (Sklenář, 1989).

V rámci analýzy kamenné štípané industrie nabízíme komplexní služby od převzetí souboru, přes určení použité kamenné suroviny (makroskopicky, případně i podrobným studiem pod stereomikroskopem), analýzu technologie výroby (studium technologických kategorií, typů jader, patek atd.), typologickou analýzu (zastoupení jednotlivých typů nástrojů, statistická analýza a porovnání s jinými známými soubory stejného stáří v daném regionu), až po odevzdání kompletní oborné zprávy.

Pro Excelentní výzkumné centrum archeometrie provádí analýzy štípané industrie Mgr. Ondřej Mlejnek, Ph.D. (nar. 1982), která se již delší dobu specializuje období středoevropského paleolitu a mezolitu a v rámci své odborné práce již zpracoval soubory štípané industrie například z lokalit Tvarožná I (aurignacien; Mlejnek 2010), Vítovice (aurignacien; Mlejnek 2012), Skalka (aurignacien; Mlejnek, Škrdla 2014),  Želeč/Ondratice I (počátek mladého paleolitu; Mlejnek et al. 2012), mnoha dalších mladopaleolitických souborů na Prostějovsku (Mlejnek 2008; 2015), z Uherska ve východních Čechách (mezolit; Mlejnek, Záhorák 2020) nebo z Hlinska u Lipníku nad Bečvou (aurignacien; Mlejnek 2020). Kromě toho také analyzoval několik menších souborů datovaných do mladších období, zejména do neolitu (např. Pustějov, kultura s lineární keramikou).

 

Literatura:

Andrefsky, W., Jr. 2005: Lithics. Macroscopic Approaches to Analysis, Second Edition.

Cambridge Manuals in Archaeology. Cambridge.

Bordes, F., 1961: Typologie du paléolithique ancien et moyen. Bordeaux.

de Sonneville-Bordes, D., Perrot, J., 1954: Lexique typologique du Paléolithique supérieur, outillage lithique: 1. Grattoirs, 2. Outils solutréens. Bulletin de la Société Préhistorique Française 51 327-335.

de Sonneville-Bordes, D., Perrot, J., 1955: Lexique typologique du Paléolithique supérieur, outillage lithique: III: Outils composites, perçoir. Bulletin de la Société Préhistorique Française 52 76–79.

de Sonneville-Bordes, D., Perrot, J., 1956a: Lexique typologique du Paléolithique supérieur, outillage lithique: IV: Burins. Bulletin de la Société Préhistorique Française 53(1), 408-412.

de Sonneville-Bordes, D., Perrot, J., 1956b: Lexique typologique du Paléolithique supérieur, outillage lithique (suite et fin): V: Outillage à bord abattu VI: Pièces tronquées VII: Lames retouchées VIII: Pièces variées IX: Outillage lamellaire, Pointe azilienne. Bulletin de la Société Préhistorique Française 53,2, 547–559.

Floss, H. (ed.) 2012: Steinartefakte. Vom Altpaläolithikum bis in die Neuzeit. Tübingen Publications in Prehistory. Kerns Verlag, Tübingen.

Inizan, M.-L., Roche, H., Tixier, J. 1995. Technologie de la pierre taillée. Préhistoire de la pierre taillée, 4, Meudon. Préhistoire de la pierre taillée, 5, CREP, Nanterre.

Inizan, M.-L., Reduron-Ballinger, M., Roche, H., Tixier, J, Féblot-Augustins, J. 1999: Technology and Terminology of Knapped Stone.

Klíma, B., 1956: Statistická metoda – pomůcka při hodnocení paleolitických kamenných industrií. Návrh české terminologie mladopaleolitických kamenných nástrojů. Památky archeologické 47. 193-210.

Kozłowski, S. K. 1980: Atlas of the Mesolithic in Europe, First Generation Maps. Varšava.

Lubbock, J., 1865: Pre-historic times. as illustrated by ancient remains, and the manners and customs of modern savages. London, Edinburgh.

Mateiciucová, I. 2008: Talking stones. The Chipped Stone Industry in Lower Austria and Moravia and the Beginnings of the Neolithic in Central Europe (LBK), 5700-4900 BC. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 4. Brno.

Mlejnek, O. 2008: Nové sběry paleolitické štípané industrie ze střední Moravy. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 93, 51-68.

Mlejnek, O. 2010: Tvarožná I, stanice vyvinutého aurignacienu na Moravě. Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 95/1, 17-50.

Mlejnek, O. 2012: Mladopaleolitické sídliště v Rousínově-Vítovicích. Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97/1, 45-56.

Mlejnek, O. 2015: Paleolit východních svahů Drahanské vrchoviny. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 18. Brno.

Mlejnek, O. 2020: Zpráva o záchranném výzkumu mladopaleolitického sídliště v Hlinsku u Lipníka nad Bečvou. Přehled výzkumů 61-1.

Mlejnek, O., Škrdla, P. 2014: Paleolitická lokalita Skalka u Prostějova I – Na Skalkách [Palaeolithic site Skalka u Prostějova I – Na Skalkách], Acta Musei Moraviae, sci. soc. 99/2, 159-167.

Mlejnek, O., Škrdla, P., Přichystal, A. 2012: Ondratice I/Želeč – An Early Upper Palaeolithic Site in Central Moravia, Archäologisches Korrespondenzblatt 42/3, 295-314.

Mlejnek, O., Záhorák, V.  2020: Předběžná zpráva o výzkumu mezolitické a pozdně paleolitické lokality u Uherska ve východních Čechách. Ročenka Archeologického centra Olomouc 2018, 50-66.

Movius, H.L. Jr., David, N.C., Bricker, H.M., Clay, R.B. 1968: The Analysis of Certain Major Classes of Upper Palaeolithic Tools. American School of Prehistoric Research. Peabody Museum, Harvard University. Bulletin No. 26. Edited by Hugh Hencken. Cambridge, Massachusetts, USA.

Odell, G.H. 2003: Lithic Analysis. Manuals in Archaeological Method, Theory, and Technique. Tulsa, Oklahoma, USA.

Sklenář, K. 1989: Archeologický slovník. Část 1. Kamenné artefakty. Praha.

Křišťálové jádro mezolitického stáří z lokality u Uherka ve východních Čechách. Foto: Vít Záhorák

 

Mikroskopická fotografie mikrolitického trojúhelníku z mezolitické lokality u Uherska ve východních Čechách s detailem impaktu. Foto: Ondřej Mlejnek

 

Fotografie vybraných nástrojů z mezolitické lokality u Uherska ve východních Čechách. a) čepelky s otupeným bokem, b) rydla, c) škrabadla, d) mikrolitické trojúhelníky. Foto: M. Kršková.