15 Srp Mikromorfologie sedimentů
Analýza sedimentů na archeologických lokalitách je důležitá pro poznání okolností vzniku, funkce, užívání a zániku lokality. Specifická kontextuální analýza sedimentů založená na mikroskopickém studiu neporušených sedimentů, známá jako půdní mikromorfologie, je často nezbytná pro správnou interpretaci archeologického záznamu. Analýza mikrostratigrafie a mikrostruktur archeologických souvrství a výzkum vztahů mezi konstrukčními prvky, sedimenty a archeologickými nálezy je zásadní pro interpretaci přírodních depozičních procesů a paleoenvironmentálních změn, stejně jako lidmi vytvořených vrstev a zásahů, způsobů nakládání s půdou a krajinou, nebo struktury lokality.
Mikromorfologická analýza začíná podrobným studiem zkoumaného profilu přímo na lokalitě, po kterém následuje odběr vzorků do speciálních přepravek. Z každého vzorku je zhotoven výbrus, většinou o rozměrech 5×7 cm nebo 3×5 cm. Sediment je impregnován epoxidem nebo častěji polyesterovým tmelem a následně je nakrájen na plátky o mocnosti 0,03 mm. Tímto způsobem vyhotovený výbrus je poté studován pod petrografickým polarizačním mikroskopem.
Mikromorfologie sedimentů je již asi padesát let uznávanou geoarcheologickou metodou, která byla poprvé použita v rámci pedologického výzkumu pohřbených půd. Později našla tato metoda použití také na dalších typech archeologických půd a sedimentů, kde umožnila získání nových unikátních kulturních a paleoenvironmentálních informací týkajících se celé řady archeologických lokalit.
Literatura:
Karkanas, P., Golbrg, P., 2008: Micromorphology of sediments: Deciphering archaeological context. Israel Journal of Earth Sciences, 56, 63-71.
Fotografie z výbrusů jednotlivých mikrovrstev z podlah středověkého domu ve Veselé ulici v Brně. Zdroj: časopis IANSA XI/1/2020.
Fotografie z výbrusů jednotlivých mikrovrstev z podlah středověkého domu ve Veselé ulici v Brně. Zdroj: časopis IANSA XI/1/2020.