Mikromorfologie sedimentů

Mikromorfologie sedimentů

Analýza sedimentů na archeologických lokalitách je důležitá pro poznání okolností vzniku, funkce, užívání a zániku lokality. Specifická kontextuální analýza sedimentů založená na mikroskopickém studiu neporušených sedimentů, známá jako půdní mikromorfologie, je často nezbytná pro správnou interpretaci archeologického záznamu. Analýza mikrostratigrafie a mikrostruktur archeologických souvrství a výzkum vztahů mezi konstrukčními prvky, sedimenty a archeologickými nálezy je zásadní pro interpretaci přírodních depozičních procesů a paleoenvironmentálních změn, stejně jako lidmi vytvořených vrstev a zásahů, způsobů nakládání s půdou a krajinou, nebo struktury lokality.

Mikromorfologická analýza začíná podrobným studiem zkoumaného profilu přímo na lokalitě, po kterém následuje odběr vzorků do speciálních přepravek. Z každého vzorku je zhotoven výbrus, většinou o rozměrech 5×7 cm nebo 3×5 cm. Sediment je impregnován epoxidem nebo častěji polyesterovým tmelem a následně je nakrájen na plátky o mocnosti 0,03 mm. Tímto způsobem vyhotovený výbrus je poté studován pod petrografickým polarizačním mikroskopem.

Mikromorfologie sedimentů je již asi padesát let uznávanou geoarcheologickou metodou, která byla poprvé použita v rámci pedologického výzkumu pohřbených půd. Později našla tato metoda použití také na dalších typech archeologických půd a sedimentů, kde umožnila získání nových unikátních kulturních a paleoenvironmentálních informací týkajících se celé řady archeologických lokalit.

Pro Excelentní centrum výzkumné centrum archeometrie provádí analýzy mikromorfologie sedimentů doc. Mgr. Lenka Lisá, Ph.D. (nar. 1975), která je špičkou v tomto oboru a která publikovala výsledky svých výzkumů založených na analýze mikromorfologie sedimentů z řady archeologických lokalit v mnoha článcích v prestižních mezinárodních časopisech. Jako příklad můžeme uvést její studii věnovanou způsobu zániku příkopů neolitických rondelů (Lisá et al. 2013a), nebo články věnované vzniku a vývoji vrstev na středoevropských paleolitických lokalitách (Lisá et al. 2013b; 2018), případně problematice vzniku a udržování podlah ve středověkých měšťanských domech (Lisá et al. 2020), nebo ve středověkých stájích (Dejmal et al. 2014).

 

Literatura:

Dejmal, M., Lisá, L., Nývltová Fišáková, M., Bajer, A., Petr, L., Kočár, P., Kočárová, R., Nejman, L., Rybníček, M., Sůvová, Z., Culp, R., Vavrčík, H., 2014. Medieval Horse Stable; The Results of Multi Proxy Interdisciplinary Research. Plos One, 9, 3, e89273.

Karkanas, P., Golbrg, P., 2008: Micromorphology of sediments: Deciphering archaeological context. Israel Journal of Earth Sciences, 56, 63-71.

Lisá, L., Bajer, A., Válek, D., Květina, P., Šumberová, R., 2013a: Micromorphological Evidence of Neolithic Rondel-like Ditch Infillings. Case Studies from Těšetice-Kyjovice and Kolín, Czech Republic. Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology, 4(2), 135-146.

Lisá, L., Škrdla, P., Havlín Nováková, H., Bajer, A., Čejchan, P., Nývltová Fišáková, M., Lisý, P., 2013b. The role of abiotic factors in ecological strategies of Gravettian hunter–gatherers within Moravia, Czech Republic. Quaternary International, 294, 71-81.

Lisá, L., Neruda, P., Nerudová, Z., Nejman, L., 2018: Podhradem Interstadial; A critical review of the middle and late MIS 3 (Denekamp, Hengelo) in Moravia, Czech Republic. Quaternary Science Reviews, 182, 191-201.

Lisá, L., Staněk, P., Zůbek, A., Nejman, L., 2020: Floor maintenance of Mediaeval buildings as a possible cultural behavioural status? Preliminary interpretations of floor formation processes from Mediaeval Brno, Czech Republic. Interdisciplinaria Archaeologica, Natural Sciences in Archaeology, 11(1).

 

Fotografie z výbrusů jednotlivých mikrovrstev z podlah středověkého domu ve Veselé ulici v Brně. Zdroj: časopis IANSA XI/1/2020.

 

Fotografie z výbrusů jednotlivých mikrovrstev z podlah středověkého domu ve Veselé ulici v Brně. Zdroj: časopis IANSA XI/1/2020.