13 Srp Geologické, geomorfologické a pedologické zhodnocení lokality
Rekognoskace terénu propojená se znalostí topografických, geomorfologických a geologických podkladů je jedním ze základních kroků při posuzování archeologické lokality, resp. možných formačních procesů, které ovlivňují zásadně vznik a zachování archeologického záznamu (Macphail, Goldberg, 2018; Karkanas, Goldberg, 2019). Toto zhodnocení zahrnuje v první řadě podrobné studium podkladů, jako jsou historické, topografické, geomorfologické a v neposlední řadě podrobné geologické a půdní mapy, případně další zdroje z úložiště Geofond. Další možností je konfrontace morfologie lokality s geofyzikálním záznamem, pokud je k dispozici.
Druhou fází je podrobná rekognoskace širšího okolí lokality s cílem detekovat posloupnost formačních procesů, které vedly k vytvoření současné morfologie lokality. K tomuto účelu je možné využít zarážecí sondy, případně pedologické zákopky s cílem detekce litologického složení sedimentů. Délka rekognoskace případně množství sondážních prací závisí od rozsáhlosti lokality a komplikovanosti sedimentárního záznamu.
Výstupem je následně posouzení lokality ve smyslu možných formačních pochodů, které jsou v dané lokalitě detekovatelné víceméně nedestruktivně, a zároveň posouzení vhodnosti dalších metodických přístupů.
Garantem této geoarcheologické metody je v rámci centra ERCA doc. Mgr. Lenka Lisá, Ph.D., z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.
Literatura:
Karkanas P.T., Goldberg, P., 2019: Reconstructing Archaeological Sites: Understanding the Geoarchaeological Matrix. Willey Blackwell.
Macphail, R.I., Goldberg P., 2018: Applied Soils and Micromorphology in Archaeology. Cambridge University Press.