Odborná kresebná dokumentace štípané industrie

Odborná kresebná dokumentace štípané industrie

Odborná kresebná dokumentace kamenné štípané industrie je téměř stejně tak stará, jako vlastní zájem archeologů o tento druh artefaktů. Zatímco v případě jiných typů nálezů bývají v poslední době upřednostňovány jiné, modernější způsoby dokumentace, tak v případě štípané industrie si perová technická kresba (dnes spíše kresba gelovým perem než tradičním inkoustovým) udržuje nezastupitelné místo. Je to dáno tím, že kromě vlastního vzhledu artefaktu umožňuje technická kresba znázornit také například směry odbití předchozích úštěpů u negativů, což je důležité při studiu technologie výroby štípané industrie. Dobrá kresba je taková, ze které je pro specialistu na první pohled zřejmé, o jaký typ artefaktu se jedná.

Kresebná dokumentace štípané industrie se v čase vyvíjela. U nejstarších kreseb byl objem nástrojů naznačen uměleckým stínováním, později hustým šrafováním (viz např. Absolon 1935). V období po druhé světové válce docházelo k rozvolnění šrafování a k ustálení pravidel technické kresby štípané industrie. Dobrým příkladem z tohoto období jsou například kresby Bohuslava Klímy (Klíma 1956). V současné době se někdy od šrafování artefaktů upouští úplně a směry odbití předchozích úštěpů jsou vyznačeny šipkami, pokud vůbec (viz např. Vencl et al. 2006). Šrafování ovšem slouží také ke znázornění objemu artefaktu, takže jeho vynecháním dochází k poklesu estetické úrovně kresby. Pravidlům technické kresby artefaktů se aspoň stručně věnuje většina odborných manuálů pojednávajících o štípané industrii (např. Andrefsky 2005), výhradně dokumentaci kamenné štípané industrie je potom věnován například článek Zdeňky Nerudové (Nerudová 2004).

V rámci odborné kresebné dokumentace štípané industrie nabízíme vyhotovení perokreseb artefaktů, které mohou zahrnovat kresbu dorsální strany artefaktu, v případě přítomnosti ventrální retuše také ventrální strany artefaktu, příčného a podélného profilu. V případě potřeby je možné přidat i boční pohledy. U jader je vždy nakreslen pohled na těžní plochu jádra a podélný a příčný profil, v případě potřeby i další pohledy. V rámci následné počítačové úpravy jsou přidány pomocné značky (např. šipky u rydel, impakty, tečky po bulbus, vyznačení starého nebo čerstvého lomu, lesku atd.) a jednotlivé artefakty mohou být seřazeny do přehledných tabulek, které je možné publikovat. Kresebnou dokumentaci je možné využít v kombinaci s určením kamenných surovin a technologicko-typologickou analýzou štípané industrie.

V Excelentním výzkumném centru archeometrie zaštiťuje po oborné stránce technickou kresebnou dokumentaci štípané industrie Mgr. Ondřej Mlejnek, Ph.D., (nar. 1982), který dlouhodobě spolupracuje s paní kresličkou Lubomírou Dvořákovou. Výsledky jejich práce byly v poslední době publikovány například ve článcích a zprávách věnovaných paleolitickému osídlení střední Moravy (Mlejnek 2015, Mlejnek et al. 2015), mezolitické lokalitě u Uherska ve východních Čechách (Mlejnek, Záhorák 2020), nebo aurignackému souboru štípané industrie z Hlinska u Lipníka (Mlejnek 2020).

 

Literatura:

Absolon, K. 1935: Otaslavice, eine neue, große palaeolithische Station in Mähren mit Quarzit-Aurignacien: Versuch einer systematisch-typologischen Bestimmung der Steinartefakte. Brünn.

Andrefsky, W., Jr. 2005: Lithics. Macroscopic Approaches to Analysis, Second Edition.

Cambridge Manuals in Archaeology. Cambridge.

Klíma, B., 1956: Statistická metoda – pomůcka při hodnocení paleolitických kamenných industrií. Návrh české terminologie mladopaleolitických kamenných nástrojů. Památky archeologické 47. 193-210.

Mlejnek, O. 2015: Paleolit východních svahů Drahanské vrchoviny. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 18. Brno.

Mlejnek, O. 2020: Zpráva o záchranném výzkumu mladopaleolitického sídliště v Hlinsku u Lipníka nad Bečvou. Přehled výzkumů 61-1.

Mlejnek, O., Škrdla, P., Přichystal, A. 2012: Ondratice I/Želeč – An Early Upper Palaeolithic Site in Central Moravia, Archäologisches Korrespondenzblatt 42/3, 295-314.

Mlejnek, O., Záhorák, V. 2020: Chroustovice-Městec / Ostrov. Sídliště, mezolit, pozdní paleolit. Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Uloženo: Archiv nálezových zpráv. Archeologické centrum Olomouc, p. o. U Hradiska 42/6, Olomouc.

Nerudová, Z. 2004: Způsoby dokumentace kamenné štípané industrie. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity M 8-9, 53-64.

Vencl. S. a kolektiv, 2006: Nejstarší osídlení jižních Čech. Archeologický ústav AV ČR, Praha.

 

Ukázka staršího způsobu kresby štípané industrie s hustým šrafováním, který byl používán v první polovině dvacátého století.

 

Ukázka současného stylu kresebné dokumentace štípané industrie. Kresba: L. Dvořáková. Uspořádal O. Mlejnek.